Kráčím nocí

Tato série je vizuálním deníkem pocitů, které jsem prožíval, když se mi rozpadla rodina a domov. V extrémně rychlém sledu jsem ztratil své nejbližší a nakonec i svůj fyzický domov. Fotografie pojmenovávají bolest, pochybnosti a strach, které mě obklopovaly a které nelze vyjádřit slovy. Pomocí různých alegorií a metafor, často převzatých z existencialismu, zobrazuji způsob, jakým se moje touha po smyslu a řádu střetla se světem indiference a chaosu. Dobře známý a srozumitelný svět se změnil a najednou se stal nesmírně cizím, absurdním a osamělým.