Kráčím nocí
2019 – 2022
Tato série je vizuálním deníkem pocitů, které jsem prožíval, když se mi rozpadla rodina a domov. V extrémně rychlém sledu jsem ztratil své nejbližší a nakonec i svůj fyzický domov. Fotografie pojmenovávají bolest, pochybnosti a strach, které mě obklopovaly a které nelze vyjádřit slovy. Pomocí různých alegorií a metafor, často převzatých z existencialismu, zobrazuji způsob, jakým se moje touha po smyslu a řádu střetla se světem indiference a chaosu. Dobře známý a srozumitelný svět se změnil a najednou se stal nesmírně cizím, absurdním a osamělým.
Fotografie jsou zároveň deníkem počátku mé proměny. Začal jsem hodně cestovat a snažil se pochopit svou situaci z odstupu. Samotné fotografování se pro mě stalo terapeutickým cvičením, s jehož pomocí jsem mohl zobrazovat, třídit a zpětně pochopit své pocity.
Môj projekt je tiež gestom zdieľania. Keď človek vidí, ako sa ostatní vyrovnávajú so stratou, necíti sa vo svojom vlastnom boji tak osamelý.