Aneb když se z vašich zákazníků stanou přátelé. Ale hezky po pořádku. S Jitkou a Ondrou jsem se seznámil v průběhu předsvatebního focení ve Vítkovicích. Již tehdy jsme si hodně sedli a kromě nestandardních prostor jsem si nesmírně užil i jejich společnost.
Veselku si pak vystrojili v podobně alternativním prostoru na okraji Brna. Působivá stará restaurace u pisárecké střelnice byla dobrou kulisou k jejich vskutku uvolněné svatbě. Ale tím příběh nekončí. Po svatbě jsem se za Jitkou a Ondrou stavil na návštěvu s fotoknihama. A ono se to nějak protáhlo až do půlnoci. Pak se to opakovalo i bez fotoknih. No a teď, téměř po roce a půl, jsem kromě svatby vděčný i za jejich vřelé přátelství.